eSuba stars: Nikolai Mazarini Lazarev
O PROJEKTU
Projekt eSuba Stars je novým redakčním seriálem, který bude postupně a pravidelně představovat nové členy naší vlastní klubové Síně slávy. Uvedení staronových tváří budeme prezentovat skrze osobní rozhovory, v nichž se podíváme zpátky do minulosti, současnosti, a především na závěrečné bilancování kariéry s několikaletým odstupem času.
Předchozí díly:
PROFIL HRÁČE: Legenda, která zářila nejen v Čechách, ale i ve světě. Nikolai „Mazarini“ Lazarev byl profesionálním hráčem Call of Duty 4, který ve své době předváděl fantastické výkony. Byl jedním z nejlepších hráčů nejen u nás, ale i ve světě. Profesionální kariéru sice ukončil už před devíti lety, na aktivní hraní ale nezanevřel. Do dnes ho můžete sledovat na Twitchi, navíc aktivně válí v PUBG a rozhodně se v něm neztratí.
Ahoj! Jelikož už je to nějaký čas, kdy jsi hrával za eSubu, tak nás všechny zajímá, co nového zajímavého tě v životě potkalo od té doby?
„Aktivní kariéru jsem se rozhodl ukončit někde v roce 2010. Tehdy jsem ve hrách neviděl budoucnost, zároveň jsem přemýšlel jen v rovině esportového hráče. Doba se dost změnila, být profi hráčem dnes znamená mnohem víc, než být jen hráčem. V mé době nejúspěšnější hráč v Čechách to, co vyhrál, mohl považovat leda jako brigádu. A turnaj byl dost často něco jako tombola. Hráči vložili vstupné a jen pár z nich si odneslo bank. Gaming nikdo nebral moc vážně. Řekl bych, že v té době to dobře uchopily jen tři celky (Grunex, PlayZone a eSuba) a díky tomu jsou doteď úspěšní, každý z nich si jede to svoje, ale už tehdy chápaly ten potenciál a dokázaly improvizovat a pohotově reagovat. My jako hráči neměli tolik možností. I z důvodu, že nebylo co prodávat sponzorům. Maximálně fotoreport na webu. Nebyl stream, nefrčely sociální sítě. Jak chcete prodávat reklamu? Prizepooly nebyly velké a když už, tak jen pro TOP týmy. Jak se s tím dá uživit? Přišla deprese a otázky, co se životem.“
Nakonec ses rozhodl natáčet videa. Co tě k tomu vedlo?
„Nechtěl jsem dělat někde v kanclu práci, co mě nebaví. Začal jsem snít o tom, že bych se mohl živit videem. Bavilo mě stříhat videa a fragmovie. Než jsem to pořádně promyslel, dostal jsem nabídku stříhat a natáčet pořad Re-play. To mi změnilo život. Zapřísáhl jsem si, že do toho dám všechno a nenechám si to ujít. Začal jsem tedy nabízet zahraničním Xbox hráčům služby střihu. Objednali si u mě něco tehdy neznámý týmy jako Optic Gaming nebo Envy a dokonce si pamatuju, že mi nabídli založit si video-social tým. Chtěli, abych cestoval s jejich CS:GO týmem, vše dokumentoval a tvořil obsah, ale bál jsem se, že když to nevyjde, nepodaří se mi už vrátit k rozjeté klientele v Čechách. Postupně jsem do toho světa pronikl. Vlastně je to už přes osm let, co každý týden stříhám a připravuju pro Prima Cool pořad Re-play. Mimo to jsem ještě asi rok natáčel a stříhal původní pořad Applikace a pro stovky společností, jako je Mastercard, Alza, Makro, Microsoft a podobně, vytvářím reklamní spoty a různý druh videoprodukce. Ono to zní těžce a nadneseně, ale dneska se trh dost změnil a dá se všechno produkovat skoro jako one man army a najmout si asistenty na pomoc, to už je jiný příběh.“
Po tom, co jsi pověsil esporty na hřebík, jsi aktivní hlavně na Twitchi a YouTube. Jak se ti tam daří?
„Jak jsem se tehdy zapřísáhl, že se dostanu z deprese a nenechám si ujít kariéru, stal se mi druhý extrém – workoholismus. Bral jsem tehdy všechny zakázky, protože jsem se bál přijít o klienty. Zní to jako machrovina, ale je to brutální hloupost, která ničí zdraví i rozum. Žil jsem prací a spal v průměru maximálně pět hodin denně. Nervy v hajzlu, a tak jsem začal zase aktivně hrát, abych si ulevil od stresu. Zjistil jsem, že můžu živě své hraní vysílat a pokecat zároveň s lidma, hustý, ne? :D To bylo fakt něco. Vezměte si, že za našich dob turnaje nikdo nevysílal. Vidět to mohli jen ti, kteří dojeli přímo na akci. A najednou jsem mohl živě vysílat, jak hraju? What kind of sorcery is this? Teď už je to šest let, co skoro denně na Twitchi vysílám a vytvořila se komunita, která mě finančně podporuje. Před zhruba dvěma lety jsem omezil natáčení a střih o zhruba 80 procent a začal se naplno věnovat Twitchi.“
Jak vzpomínáš na gamingovou éru nejen v eSubě?
„Pro mě eSuby byla jméno, co vzbuzovalo respekt u hráčů. Vzpomínám na cesty autem s týmem do zahraničí a na Nodlle_____, který na nás měl mega nervy. Chovali jsme se jako frajírci a puberťáci. Všechen respekt, že na nás tehdy měl nervy. To mi utkvělo asi nejvíc, ty cesty v nepohodlí, ale dobré partě. Peníze nebo úspěchy, to pro mě asi ve finále nemělo tak velkou váhu, když se na to podívám zpětně.“
Jsi ještě v kontaktu se svými bývalými spoluhráči?
„Jasně, ale spíš jde o to, s kým jsem se potkal po gaminové cestě. Pár lidí zůstalo, s některými se bavíme týdně a občas i denně. Hrajeme CS:GO, Dotu,… Je to třeba Bahn1k, Luboshmir, Hectic, Trunk. Občas si napíšeme s Paradoxem nebo Kingem, Lucker sem tam něco lajkne na twitteru.“ :D
Ve své kariéře sis připsal celou řadu úspěchů, který ale považuješ za ten nejhodnotnější?
„Nechci znít jak dědek, je mi ještě třicet (! :D), ale za nejhodnotnější patří právě přátelství s výše zmíněnými.“
Ke kariéře profesionálního hráče kromě úspěchů patří i zklamání. Jaké je to tvé největší?
„Zklamání ani ne, spíš jen hořkost porážky, když se mi něco nepovedlo a prohrál celý tým. Pamatuju si jen ten pocit, ale už ne každý konkrétní případ. Po těch chvílích jsem si vždy říkal, že jsem měl raději hrát nějaký 1v1 hry, měl jsem problém nést zodpovědnost za porážkou mou vinou.“
Díky hraní ses podíval i do různých koutů světa. Vzpomeneš si, kam všude ses dostal?
„Za dob eSuby jsme projeli Rusko, Holandsko, Řím. V roce 2017, když vyšlo PUBG a já se tomu začal věnovat aktivně, jsem se dostal na turnaje na Gamesconu do Německa. Také se mi splnil sen a byl jsem na dvou PUBG turnajích v Seattlu a o pár měsíců později v San José v Kalifornii, kde jsme se Spajkkem urvali třetí místo a asi 200 tisíc korun.“
A co nějaké vtipné historky z cest? Podělíš se o nějakou?
„Takový zážitky se těžko popisují. Ale možná někde na YT vyhrabete 13 let staré video, kde Nio prozpíval celou cestu autem do Říma.“
Když se na svou progamingovou cestu podíváš teď s odstupem, jak bys ji zhodnotil?
„Všechno špatné je k něčemu dobré. U mě to platí trojnásobek. Mám se skvěle a bez gamingu bych posledních 10 let nedělal, co mě baví. Větší argument není potřeba.“
Víme, že hraješ pravidelně pořád, prozradíš co? Sleduješ i současnou progamignovou scénu?
„Hraju denně všechny hry, co vycházejí. Občas se účastním PUBG turnajů a taky pořádám vlastní na Grunexu. Minulý rok jsem udělal a odkomentoval asi šedesát turnajů. Denně vysílám na Twitchi, na YouTube pak vychází takový archiv mého streamování. Občas si pustím na telce CS:GO profíky, fandím pravidelně Oskarovi a Guardianovi. Přiznám se, že eSubu nesleduju, ale díky náběru PUBG sekce možná začnu.“
Jak vnímáš pokrok eSuby za ty roky?
„Neskutečný! Líbí se mi, jakým směrem se eSuba vydala. Web se mi sice moc nelíbí, ale instagram mě baví.“
Chtěl bys na závěr něco vzkázat fanouškům?
„Vyse*te se na názory lidí, co vás neznají. Pokud máte pro něco vášeň a tím myslím tu pravou vášeň, dělejte to naplno, jednou s váma někdo udělá rozhovor na eSubě. Jo a necheatujte, ať z vás nejsou trosky. Díky moc za rozhovor, jsem právě na dovolené, tak se jdu věnovat přítelkyni a pejskovi.“ :)
#modrakrev