Legenda Trackmanie končí závodní kariéru
Hakki se do progamingu začínal pomalu dostávat když mu bylo 12 let. Ve své zprávě na rozloučenou, kterou prezentoval jako svůj asi vůbec poslední post na oficiálním Facebookovém profilu, vzpomíná, jaké to bylo. "Podporu som zo začiatku nenašiel v nikom inom ako v mojom otcovi. Pre ostatných to bola strata času a otázky "čo s tým v živote dokážeš?" som počúval každý deň v škole aj vonku." Asi každý z nás, kdo gamingu věnuje značnou část svého času, tyhle řeči zná. „Hraní je ztráta času, běž radši ven něco dělat, zkazíš si oči...“ Dnes si již můžeme říci, že hakkiJunior všem těmto zlým hlasům ukázal, jak moc se mýlí.
Kdo si myslí, že život progamingového hráče je procházka růžovou zahradou, ten o profesionálním hraní nic neví. Jak říká hakki i spousta jiných hráčů, světovou jedničkou se nestanete jen tak ze dne na den. Chce to mít talent, jistě, ale také je potřeba ohromné množství odhodlání a především spoustu a spoustu času na trénink. „Vyrastal som v dobe, kedy keď ste išli s kamošmi von, tak ste im došli zvoniť na zvonček. Pamätám si, ako mi zvonievali, že či idem s nimi. Moje pravidelné odmietavé odpovede, kvôli tréningom, vytrácali zvuk poobednajšieho zvončeka z nášho bytu.“ I taková může být cena za zkušenosti.
hakki to nevzdal a pilně trénoval dál. Postupně se vypracoval tak vysoko, že se stal československou jedničkou (oficiálně je samozřejmě mistrem obou zemí, a nejen jedinkrát). V pouhých čtrnácti letech se již účastnil Dreamhacku, v šestnácti, tedy o dva roky později, jel zabojovat na WCG Grand Final v Los Angeles, kde se mezi světovou elitou umístil na sedmém místě, a v roce 2011 se v Praříži stal mistrem světa.
„Vo finálovej jazde, ked som vedel, že mi stačí jedna výhra a som majster sveta som sa celkom udržal s emóciami. Dokázal som sa sústrediť na 100% a nespraviť žiadnu chybu. Nakonci ked ma yoyo začal sťahovať, začali komentátori úplne ziapať, a to nevravím o publikum. Ja som si to ale postrážil, posledná zákruta yoyovi asi nevyšla podľa jeho očakávaní ja som mal lepší výjazd a vyhral som asi o 5 stotín. V tom momente na pár sekúnd diváci úplne stíchli, ale potom zatlieskali. Tween ukončil hned na následujúcom rounde bez väčších problémov a mohli sme sa radovať s double.“
hakkiho kariérní křivka však nemířila stále jen vzhůru. Jak to tak bývá, sláva leze na mozek, a když je někdo nejslavnější na světě, leze na něj hodně.
„Môže sa stať, že zaspíte na vavrínoch. Mne sa to samozrejme stalo tiež, po 3 domácich tituloch v rade a svetovom titule v 2011 som myslel, že môžem chodiť po vode, keď budem chcieť a na ďalší rok som skončil na MCR piaty alebo šiesty. Toto bol turnaj, kedy som padol najviac na hubu v mojej kariére. (...) Na ďalšie MCR som bol vyhecovaný ako nikdy. Možno viac ako pred svetovými majstrakmi, lebo dovtedy ako každý za mnou chodil so slovami, "tak čo, zas ďalší turnaj ideš vyhrať?" som zrazu počúval zo všetkých strán, že na to už nemám.
Keď som sa zobudil v deň finále, Kubayzovi som ako prvé slová povedal, "idem to vyhrať", bol som proste o tom presvedčený. Tak sa aj stalo. Možno som bol jediný kto mi veril, ale bolo to viac dôležité, ako kebyže mi verí celá hala, len ja nie.“
hakkiJunior se tedy po mírném pádu dostal obratem zpět do top formy, a v té taky až do svého včerejšího odchodu zůstal. Ne nadarmo se o něm na československé scéně mluví jako o legendě. To, co v e-sportu dokázal, posunulo dál nejen e-sport samotný, ale také mnoho fanoušků a začínajících hráčů, kteří díky němu viděli, že vše, o čem si doma sní, je možné.
hakkimu nepatří zásluhy pouze za to, že byl v Track Manii velmi, velmi dobrý. Jako jeden z mála top hráčů zůstal věrný svému domácímu týmu eSuba.RedBull, a to i přes několik lákavých nabídek od zahraničních týmů.
„ Myslíte, že som nedostal nikdy lepšie ohodnotenú podporu od iných tímov? V najlepšej forme, som bol oslovený od niekoľkých európskych herných gigantov, ale čo by som tým získal? Vysrať sa na tím, ktorý vložil do mňa financie a hlavne dôveru kvôli niekoľkým stovkám € mesačne? Baví ma sledovať, keď je novinka ako odchádza nejaký tím ku konkurencii za lepšími podmienkami a už len uzatvárame s chalanmi stávky, za koľko sa rozpadnú. Väčšinou je to do pár mesiacov.“
No a v neposlední řadě si hakki tu jízdu samozřejmě užil sám. Díky e-sportu mohl cestovat, navštívit zajímavá místa jako například okruh Silverstone, a seznámil se s významnými lidmi nejen z progamingové scény.
Zbývá snad jen říci: děkujeme!!! A hodně štěstí do RL života ;)
#modrakrev